Návrat k původní podobě útočné pušky SA vzor 58

Padesát osmička je stále nedílnou součástí výzbroje Čestné stráže Armády ČR. Ovšem využívána je už pouze ke střelbě slavnostních nebo smutečních salv.

Původní podoba útočné pušky, ze které se střílely četné salvy měla klasickou vševojskovou podobu. To znamená tmavé tělo a červené pertinaxové pažbení. Z důvodu odlišení se od klasiky, došlo postupem času k návrhu povrchové úpravy, a to na černé pažbení a stříbrné tělo útočné pušky. Této změny se v minulosti zhostili zbrojíři z Jaroměře, kteří provedli poniklování těla a bodáku. Problémem ale bylo sehnat dřevěné pažbení, které mělo být následně upraveno do již zmíněné černé barvy. 

A proč bylo tak náročné sehnat dřevěné pažbení? Tento druh se vyráběl pouhých 5 let, kdy bylo od světlého dřeva opuštěno, a to z důvodu náročné výroby a údržby. Od první poloviny 60. let dřevo nahradil tzv. pertinax, který je specifický svou tmavě červenou barvou a vysokou odolností. Dřevěná těla byla postupně z tehdejší Československé lidové armády odstraněna a od 70. let minulého století k vidění jen zřídka. Dnes se již toto pažbení nepoužívá a je velmi těžké jej dohledat. 

V této stříbrno-černé podobě sloužily zbraně u Čestné stráže od léta roku 2008, až do ledna roku 2025. V letošním roce na výročí narození brigádního generála Tomáše Sedláčka (8. ledna 1918) naše “staré” salvové „samopaly“ tak vystřelily naposledy, a tím se po necelých 20 letech ukončila jejich éra.

Postupem letitého užívání samopalů jednotkou Čestné stráže AČR, byla stříbrná povrchová úprava znehodnocována a zbraně přestávali být reprezentativní. Začala se řešit otázka renovace. První myšlenka byla kontaktovat opět vyhlášené zbrojíře v Jaroměři. Bohužel z důvodu velmi nákladného niklování se od této varianty muselo opustit. Druhá myšlenka a nápad, jak samopaly uvést znovu do původního stavu vzešla přímo z jednotky. Četař Radek Strnad, který je již několik let zbrojířem u praporu Čestné stráže Armády ČR předložil veliteli útvaru plukovníku Šíbovi návrh na úpravu. “Navraťme útočné pušce vz. 58 původní podobu. Ta je totožná se vzorem pušky z roku 1959,” řekl Strnad. Velitel souhlasil. Ihned se rozjel schvalovací proces a realizace. Logistika zabezpečila nová těla zbraní a zbrojíř se svou precizností a ruční prací postaral o vrácení černého pažbení do původního světle dřevěného provedení. “Renovace byla velmi náročná a vše muselo být tzv. na první dobrou. Nic se nesmělo pokazit. Na vše jsem měl jen jeden pokus, protože nových pažbení bylo přesně tolik, kolik máme zbraní. Ale protože se o zbraně zajímám už od dětství a tahle práce mě opravdu baví, věděl jsem, co a jak,“ řekl závěrem zbrojíř praporu četař Radek Strnad.

V současné době tedy Čestná stráž Armády ČR disponuje 20 kusy útočné pušky vz. 58 v původním dřevěném vzhledu.